Hydroizolace spodní stavby - vyplatí se?

Spodní stavba je z hlediska působení vlhkosti a plísní velice exponovanou částí bytového domu. Pro pochopení výchozího problému je důležité uvědomit si, jak se do stavby vlhkost dostává a jaké problémy následně způsobí.

Srážková voda během náporového deště dopadá na obvodové zdi a po nich stéká k zemi a tam se dostává do kontaktu právě se spodní stavbou. Stejně tak tomu je i při neprecizně odvedených terénních úpravách, kdy dochází ke stékání vody po terénu směrem k domu. Voda prosakuje níže, nasycuje zeminu okolo stavby a vlhkost pomalu a jistě začíná působit.

Dalším faktorem je vzlínající voda. Ta se ke spodní stavbě, případně do ní, dostává vlivem kapilárních sil ze zeminy, která jí obklopuje. Přehlíženým zdrojem vlhkosti je také kondenzace. Vlhkost ve formě par prochází podložím a kondenzuje na stěně spodní stavby. Stejně tak kondenzuje i na vnitřní zdi domu vlivem používání stavby – pobyt lidí, topení a dále.

Gravitační a tlaková voda se do zeminy v okolí spodní stavby dostává například při vydatném dešti, nebo při tání sněhu. Ve všech případech je působení vlhkosti na spodní stavbu obdobné – ta vlhne a ve vlhkém prostředí se snadno tvoří plísně. Při mínusových teplotách voda mrzne a trhá zdivo. Takhle to jde několik sezon a zeď je provlhlá a plesnivá. Vytváří to nezdravé životní prostředí a jsou nutné vyšší náklady na vytápění a sušení. Čím déle se čeká s opravou, tím výš rostou budoucí náklady.

Je potřeba pečlivě analyzovat stávající stav a tomu přizpůsobit technologický postup a použité materiály. Například na této chomutovské stavbě jsme spodní stavbu odkopali, očistili, sanovali formou chemické injektáže, opatřili stěny hydroizolačním asfaltovým pásem a celou spodní stavbu zateplili. Takhle bude o spodní část domu dobře postaráno a vydrží dlouhá desetiletí bez dalších zásahů. A navíc přinese znatelné úspory na vytápění domu.